Mičánek Motorsport powered by Buggyra

Nechybělo málo a posádka Formánek – Záruba si ze světového superfinále série Lamborghini Super Trofeo vezla podium. Čtvrté místo z nedělního závodu je i tak úspěch. Tým Mičánek Motorsport powered by Buggyra jej dosáhl navzdory spoustě smolných momentů.

„Byl to pro nás nejnáročnější týden celé sezony. Všichni jsme unavení a jsme rádi, že to máme za sebou. Na druhou stranu to byla neuvěřitelná zkušenost – závodit proti nejlepším jezdcům ze dvou kontinentů a dokázat, že s nimi dokážeme bojovat,“ hodnotí manažer týmu Jiří Mičánek jr.

Hořkou chuť v týmu zanechala především série technických problémů a smolných okamžiků, které světové superfinále, které se jelo hned po skončené posledního podniku evropské série Super Trofeo na okruhu v Misanu, zkomplikovaly.

V sobotu dojela posádka Bronislav Formánek – Josef Záruba ve světové konkurenci až sedmá ve své třídě, celý závod se jezdci potýkali s vadným alternátorem. „Auto jelo v nouzovém režimu, nejdůležitější pro nás bylo dojet,“ konstatuje Jiří Mičánek.
 
Na jednu stranu je to smůla, na druhou štěstí – závada se totiž projevila jen den po skončení evropského šampionátu, ve kterém se tým soustředil na celkové umístění a bojoval o podium. „Můžeme být rádi, že si to ten alternátor nechal až na superfinále, kde – teoreticky vzato – o tolik nešlo. Jestli jsme si měli tu smůlu někde vyžrat, tak je dobře, že to bylo tady,“ konstatuje Josef Záruba. Problémy se posádce nevyhnuly ani v nedělním druhém závodu. Ten odstartoval Záruba a snažil se s autem zajistit co nejlepší pozici pro Bronislava Formánka, který jej střídal. „Věděli jsme, že u konkurenčních aut budou střídat pomalejší jezdci, takže jsme měli šanci jít ve druhém stintu dopředu. Dal jsem do toho všechno, bohužel mi moc nepomohl výjezd safety car a taky souboje s jinými jezdci, kvůli kterým jsem byl pomalejší, než kdybych jel čisté kolo,“ popisuje Záruba.

Týmový Huracán přesto předával Bronislavu Formánkovi s reálnou šancí na stupně vítězů. Jenže pak přišel další smolný moment. „Bohužel se mi povolil pravý spodní pás. Člověk v tu chvíli ztratí kontakt s autem. Při brzdění a v rychlých zatáčkách jsem se musel zapírat, naopak při akceleraci jsem zajížděl dolů,“ posteskl si Formánek. Tým řešil i variantu, že by raději vůz stáhl do boxů, nakonec ale Formánek zabojoval a jen těsně mu uteklo třetí místo. „Nebýt této maličkosti, tak bychom pravděpodobně na to podium dosáhli,“ krčí rameny Formánek.

Smůlu si vybral i pilot druhého týmového vozu Libor Dvořáček. V sobotu si v konkurenci ostatních posádek třídy LC připsal sedmé místo, v neděli pak krátce před koncem závodu odstoupil kvůli zdravotním obtížím.
 
„V sobotu jsme měli závod rozjetý hezky, přestože se mi moc nepovedl start. Bohužel pak jsem se zasekl za německým závodníkem Oliverem Freymuthem, který mě i další jezdce blokoval, i když byl pomalejší. V neděli mě tým stáhl brzo do boxů, díky tomu jsem se dostal přes Hanse Fabriho. Bohužel ke konci se už projevila ta extrémní zátěž z předchozích dnů a souvislost se zraněním z jara. Extrémně mě bolela kyčel a hodně mě to omezovalo hlavně při brzdění. Za normálních okolností bych závod asi dokončil, ale v tomto případě na výsledku nezáleželo, takže jsem raději zajel do boxu,“ popsal Dvořáček.

Tým Mičánek Motorsport powered by Buggyra se nyní vrací do České republiky. „Budeme mít hodně práce na autech, která dostala v posledních týdnech extrémně zabrat. Čeká nás taky vyhodnocení letoška a pustíme se do plánování sezony 2022,“ uzavírá manažer týmu Jiří Mičánek jr.

Zdroj: REPORT - MM 2021 - STE World Final Misano